Rozdělení nožů podle velikosti a účelu použití
KAPESNÍ NOŽE (od nožů s fixním ostřím se liší především svou konstrukcí)
- Obranné - používají se k obraně i k útoku. Zpravidla jsou opatřené čepelí s ostrou špičkou. Pevnost a řezivost jsou zásadními požadovanými vlastnostmi jak útočných, tak i obranných nožů. Do této skupiny patří nože vystřelovací, vyhazovači, tzv. motýlky a další.
- Zavírací - používají se na práce všeho druhu. A podle daného účelu jsou na ně kladené podobné nároky jako u nožů s pevnou čepelí. Zavírací nože mohou být jednoúčelové, víceúčelové, multifunkční, např. švýcarské, nářaďové, záchranářské a další.
S PEVNOU ČEPELÍ (s fixním ostřím)
- Bojové - jejich konstrukce je navrhována za účelem maximální ranivosti. Charakteristickým znakem je ostrá špička. Požadované vlastnosti oceli pro bojové nože jsou, vysoká pevnost a řezivost. Silné čepele těchto nožů jsou obvykle černěné, aby se ve tmě neleskly, ale povlak také působí jako ochrana proti
korozi. Patří sem např. taktické nože, dýky, tlačné dýky, bodáky, bajonety i víceúčelové karambity.
- Kuchyňské - jsou určeny zejména na krájení a řezání, pro domácí i profesionální použití a lze konstatovat, že tento druh nožů je na světě nej používanější. Čepel nemusí být tak silná jako např. u tábornických nožů. Mezi požadované vlastnosti patří hlavně řezivost, korozivzdornost a houževnatost, důležitá je také snadná brusitelnost. U specifických druhů kuchyňských nožů, jako např. vykošťovací nůž, je důležitá především pružnost a také i specifický tvar čepele. Do této skupiny dále patří nože řeznické, filetovací, steakové, kuchařské, univerzální, nože na pečivo, na sýr, na zeleninu, cukrářské, loupací, špikovací, příbory atd.
- Osekávací - používají se k činnostem: osekávaní, sekání a páčení, proto mezi nej důležitější požadované vlastnosti patří dostatečná tvrdost a vysoká houževnatost. Vzhledem k tomu že jsou čepele silné a dlouhé, je od oceli požadovaná i velmi dobrá prokalitelnost. Zařazují se sem parangy, mačety atd.
- Tábornické - pro práce všeho druhu. Největší zastoupení mají v této skupině nože typu Bowie, pro které je charakteristická rovná čepel s prohnutým (konkávne zakřiveným) hrotem a masivní příčkou (záštitou), oddělující čepel od rukojeti. Tento typ čepele má dnes mnoho modifikací. Patří sem nože lovecké, stahovací, vyvrhovací, nože na přežití tzv. survival, lovecké tesáky atd.
- Pracovní - mají speciální tvar pro určitý druh práce. Podle druhu práce se odvíjí i požadované vlastnosti. Např. pro potápěčské nože je důležitá pevnost a korozivzdornost. Můžeme sem zařadit nože zahradnické, elektrikářske, řezbářské, bezpečnostní, kotoučové a mnoho dalších.
VRHACÍ - pro tuto skupinu nožů je důležitá především pružnost, proto se tyto čepele nekalí na vyšší tvrdost. Důraz se klade také na vyváženost. Některé nože jsou opatřeny posuvným závažím, které dává možnost vyvážení podle potřeby. Vrhací nože mají obvykle oboustranné ostří a mohou být s rukojetí i bez ní, a také jsou často opatřeny čepelemi z obou stran.
Nástrojové oceli
Nelegované (uhlíkové) oceli - uhlíková ocel po tepelném zpracování dosahuje vysoké tvrdosti, má vynikající řezné vlastnosti a snadno se brousí. Na druhou stranu ale snadno koroduje a má malou prokalitelnost.
Legované nástrojové oceli - se obvykle kalí do oleje. Oproti nízkolegovaným ocelím mají vyšší prokalitelnost, a také vyšší tvrdost. Ta je důležitá nejen pro dynamicky namáhané průmyslové nože a střihadla, ale také pro ruční nože, zejména pro nože tábornické, bojové atd.
Legované (chromové) oceli - neboli korozivzdorné. Tyto oceli jsou vhodné na všechny typy nožů a nachází své uplatnění i v potravinářském a zdravotnickém průmyslu, kde musí oceli splňovat přísné hygienické předpisy, hlavně co se týče nezávadnosti a korozivzdornosti. Navzdory své korozivzdornosti, jsou odolné jen v méně agresivních prostředích, např. nožířství, zdravotnictví, potravinářství atd.
Speciální druhy nožířských ocelí
Damascénska ocel - podle pověstí byla tato ocel vyráběna poprvé ve městě Damašku. Je označována ocel na výrobu šavlí, mečů, apod. Pokud se daný trojvrstvý materiál bude překládat a dále kovářsky svařovat pro dosažení většího počtu vrstev, lze to považovat za vznik damašku. Paket se pak při určité teplotě kovářsky svaří. Pro dosažení vzorů se v průběhu ocel různě kroutí, skládá, přehýbá a překovává. Tím se také docílí vysoké houževnatosti a odolnosti oceli vůči opotřebení. Používá se zejména na zakázkové nože, sekery, mačety, šperky a další. Ocel podobná damascenské se dnes vyrábí i průmyslově, napřiklad Damasteel.
Sendvičová ocel - jedná se o čepel vzniklou kovářským svařením vícevrstvého paketu, do kterého se poskládají různé typy ocelí minimálně do 3 vrstev. Tvrdá uhlíková ocel se umístí doprostřed paketu a na boky měkčí houževnatá ocel. Získá se tak houževnatá čepel na povrchu, s tvrdým jádrem, to znamená trvanlivým ostřím. Druhá možnost je poskládat paket naopak, čímž se získá houževnaté jádro s pevnou a tvrdou čepelí na povrchu.
ČEPEL je nejdůležitější součástí nože
Výchozím materiálem je ocel,která má různé vlastnosti. Např. označení "stainless" znamená nerez. Pouze z tohoto nelze usuzovat na kvalitu čepele, protože to neznamená tvrdost čepele. Stejně tak údaj o tvrdosti podle Rockwella nemá žádnou vypovídací hodnotu, když není uveden druh oceli. Podstatné ale je, aby tepelné zpracování proběhlo s ohledem na specifika materiálu a výsledkem byla super kvalita.
Pružinová ocel - disponuje vysokou houževnatostí a je velmi odolná proti zlomení. Je odolná proti opotřebení, slušně drží ostří, ostření je obtížnější. Není korozivzdorná. Je vhodná i na výrobu dlouhých čepelí (meče, mačety).
Nerezová ocel - jako nerezovou (stainless) označujeme ocel s obsahem chromu vyšším než 13%. Z metalurgických důvodů je ale nerezová jen tehdy, když podíl uhlíku je nanejvýš 0,5%.